AMERICKÝ MASAKR ŽÁNRU (V UZBEKISTÁNU)

Občas si ráda dopřeji páteční večer „po americku“. Pytlík chipsů, limonáda obsahující víc cukru než vody, pohodlný gauč a nějaký pořádný akční thriller. Dramatická scéna střídá druhou tak rychle, že citlivějším jedincům hrozí z těch záblesků epileptický záchvat, padouši se kácí k zemi přemoženi hlavním hrdinou a všude je spousta zbraní a umělé krve. Ale může styl amerického akčního filmu fungovat v knize? Hank Steinberg se pokusil dokázat, že ano a svůj thriller napsal ve stylu americké filmové akční tvorby. Jako úspěšný filmový a seriálový scénárista měl k tomuto stylu psaní nejlepší předpoklady. A skutečně se mu podařilo napsat zábavnou knihu plnou efektů. A prodat filmová práva Paramouth Pictures.

Mladí američtí manželé Charlie a Julie touží, aby svět byl lepším místem. A asi proto, že jsou mladí, nerozvážní, plní nadšení a touží po dobrodružství, vydají se šířit svobodu do Uzbekistánu. Bohužel se jim přitom podaří připlést k masakru na Báburově náměstí v Andižanu. Začátek knihy zasadil autor do skutečných událostí. Masakr, při kterém uzbecká armáda povraždila protestující proti diktátorskému režimu Islama Karimova, se v Andižanu 13.5.2005 skutečně stal a je možná vůbec nejhorším masakrem civilního obyvatelstva ve 21. století, přestože to tak podle statistik počtu obětí nevypadá (údajně jsou zkresleny). Hank Steinberg však historické události nepopisuje ani nevysvětluje, přestože by zcela určitě stačily na výbornou konspirační knihu. Používá je pouze jako dramatickou kulisu. Stejně činí i s jinými uzbeckými reáliemi v průběhu příběhu, což podle mého názoru činí z jeho knihy výborný scénář, ale méně kvalitní knižní thriller. Já, coby věrný ludlumovský fanoušek, si neodpustím srovnání – Steinbergův román je jako zfilmovaný Bourneovský příběh – sexy hlavní hrdina, akce, výborná kamera, ale na rozdíl od knihy vám film přijde jako přelétání mezi městy, místy a situacemi bez hlubších souvislostí.

Hlavní hrdina Charlie se po traumatickém zážitku rozhodne i s rodinou vrátit do bezpečí americké domoviny a žít poklidný život na předměstí. Více či méně se mu daří přesvědčit sebe sama, že to je ideální život, po kterém toužil. Dokud Julie nezmizí při výletu do Disneylandu. Charlie začne postupně odhalovat tajemství své ženy, která s poklidným životem zřejmě až tak spokojena nebyla. Začíná série konspirací, střelby, mučení pomocí injekcí a waterboardingu, šílených transportů na druhý konec světa (jednou se snad nechám zaměstnat u spediční firmy jen proto, abych zjistila, jestli jsou v každém druhém kontejneru cestujícím po světě nějací uvěznění a omámení lidé), honiček ve všemožných dopravních prostředcích a výbuchů.

Stejně jako u akčního filmu i u knihy Mimo dosah se můžete do nekonečna podivovat nad tím, kde se v průměrném americkém tatíkovi bere kondička člena speciálního komanda a kde se naučil ovládat malé i velké střelné zbraně tak, že tasí rychleji než profesionálové. Jenže těmito všetečnými otázkami si zbytečně zkazíte „jízdu“ touto knihou.  Na úspěch vrchního zloducha ale zbytečně nečekejte, přestože jeho postava je skoro nejlépe zpracovaná a podle mne je u ní aspoň náznak pokusu o psychologickou hloubku, takže nepůsobí uměle jako dokonalý manželský pár. Čekali byste ale u akčního filmu něco jiného než happy end? Tak proč u této knihy?

Kniha Mimo dosah je obsahově i literárně spíše průměrná. Přesto se u jejího čtení můžete dobře pobavit, necháte-li se unášet příběhem a nebudete-li nad ním příliš dumat. A pokud Paramouth vybere „dostatečně sexy“ herce do hlavních rolí, pak akčnímu filmu podle této předlohy nebude chybět naprosto nic a já se těším na pohodový večer v gauči.    

Mimo dosah, Hank Steinberg, Kniha Zlín, 2014

Tímto velmi děkuji nakladatelství http://www.knihazlin.cz/ za poskytnutí recenzního výtisku.

BEZNADĚJNÁ AMERICKÁ ROMANTIKA

V kybersvětě knižních blogerů  byla kniha BEZ NADĚJE COLLEEN HOOVEROVÉ zuřivě očekávána. Cizojazyčné recenze na ni pěly takové ódy – „úžasné, dojemné, šokující“- že leckterou jazykově vybavenou čtenářku donutily, otevřít knihu v anglickém originále. Na vydání této knihy však se zvědavostí čekali i další představitelé českého knižního trhu. To proto, že se jedná o první knihu vydanou pod novou knižní značkou YOLI, která má přinést poklady do knihovniček čtenářů (resp. čtenářek, protože mužských čtenářů bude mít tato značka, soudě podle první knihy, asi stejně jako má Etiopie běžkařů v reprezentaci) vyhledávajících zábavu a vzrušení žánru young adult fiction. Protože já jsem dosud v knihkupectví stojany s touto literaturou neobjevila (nebo to alespoň s intelektuálním výrazem na tváři tvrdím), vydání této knihy jsem nadšeně neočekávala, prostě jsem jen sevřela ruku, do které mi ji strčila sestřenice s nekompromisním „TOHLE si prostě MUSÍŠ přečíst!“ a knihu si odnesla domů. Bez velkých očekávání, ale i bez předsudků.

Hlavní hrdinkou této knihy je sedmnáctiletá Sky, která právě prožívá velký životní zlom, neboť její eko-bio-matka jí poprvé v jejím životě dovolila, aby se účastnila klasické školní docházky. Až dosud byla Sky vzdělávána pouze doma a držena z dosahu všech potenciálních škodlivin typu televize, internet a mobilní telefon. V ostatních věcech už naštěstí matka tak přísně důsledná nebyla a tak díky své jediné kamarádce Six má Sky i nějaké ty „nápadníky“ lezoucí do jejího pokoje tajně oknem (ech, trochu by mě zajímalo, jak by si s tímto oblíbeným americkým klišé poradili v českých reáliích, sedmé patro paneláku, to už by vyžadovala nějakou tu lezeckou výstroj).  Díky těmto návštěvníkům nemá Sky mezi vrstevníky zrovna dobrou pověst. Naštěstí se v sousedství objeví sexy Dean Holder, který má pověst ještě horší než Sky a ze zcela nezřejmého důvodu se o Sky Davisovou začne zajímat.

Zdá-li se vám popis děje této knihy jako zkrácené knižní provedení epizody z nekonečného amerického seriálu, pak se váš pocit shoduje s mým. Typická středoškolská lovestory se vším, co k ní patří. Okouzlující, sexy, chytrý, ale přitom citově strádající hlavní hrdina, kterého během prvních sto stran příběhu touží mít doma nejen Sky Davisová, ale i sedm z deseti čtenářek (a sedm pouze proto, že zbývající tři zachází ve své necudné představivosti ještě dál a přály by si mít Deana Holdera rovnou ve své ložnici). Standard romantických příběhů budiž naplněn náhlým a nevysvětlitelným zájmem tohoto super krasavce o zvláštní a vzhledově průměrnou vrstevnici.

Kniha Texasanky Colleen Hooverové se však do žebříčku knižních bestsellerů publikovaným NY Times nedostala kvůli zcela standardní lovestory první poloviny knihy, ale proto, že tato bývalá sociální pracovnice chytře využívá poznatků ze své praxe a do druhé poloviny knihy vnáší zcela nečekaný zvrat. Čtenář udržovaný v představách, že Dean Holder je ten, co má potíže začlenit se do společnosti, pojednou zjišťuje, že něco není v pořádku s hlavní hrdinkou. Autorka jí do vínku dala sociální problémy nejhoršího kalibru. To ze čtení příběhu dělá zajímavý a zábavný zážitek, pokud si český čtenář zakáže připouštět, že „je toho trochu moc dohromady“ a že děj je představitelný spíš v onom podvečerním seriálu než jako příběh z vedlejšího města.

V rámci žánru bych tuto knihu bez výčitek označila jako jazykově nadstandardní, což mne příjemně překvapilo, neboť jsme se domnívala, že autorka pracuje tak trochu jako velkovýrobna romancí (ve Státech vyšla v březnu její kniha MAYBE SOMEDAY a v srpnu se chystá UGLY LOVE). Podle mého názoru je velmi dobrý i překlad knihy – však jen slovní hříčka HOPELESS, jakožto anglický originál názvu knihy, musela být pro překladatelku Janu Jašovou oříškem, vyrovnala se s ní ale dobře. Příběh má poměrně rychlý dějový spád, ale přitom obsahuje celkem podrobné popisy a to nejen ty nutné pro zcela jednoznačné směřování fantazie čtenářek. Díky této kvalitě je čtení příjemné a knihu lze zdolat za dvě odpoledne a to i přes její rozsah 380 stran.

Pokud se pro tuto knihu rozhodnete na základě kladných recenzí, kterých má kupu, buďte srozuměni s tím, že patří do kategorie YA a právě tyto nadšené náctileté slečny tvoří její hlavní cílovou skupinu a jsou to ony, kdo psal recenze o tom, jak na ně příběh hluboce zapůsobil, citově s nimi zamával a jak několik dní poté usínaly s myšlenkami na Deana Holdera (přičemž pro každou měl jinou tvář). Zároveň se tímto nenechte odradit, jestliže věkem už zrovna do kategorie YA nespadáte a do knihy se začtěte bez předsudků. Sice se možná shovívavě pousmějete nad některými klasickými americkými romantickými klišé, jako je kromě již zmiňovaného okna třeba záliba amerických teenagerů v řešení „zásadní životních diskuzí“ na školním parkovišti. Možná ucítíte nápadný autorčin apel na dodržování zásad bezpečného sexu. Ale pokud nad těmito drobnostmi s nadhledem mávnete rukou, užijete si krásný, zábavný, zamilovaný příběh, který je sice možná malinko předvídatelný a naivní, ale který vám dokáže vrátit vzpomínky na první lásku a navodit příjemně romantickou atmosféru inteligentnějším způsobem než dvěstědvacátá rychlokniha ze série královna a její podkoní.

Na závěr ještě upozornění, že v edici YOLI vyšla ZTRACENÁ NADĚJĚ, což je příběh „z druhé strany“ z pohledu Deana Holdera. Přestože já knihu hodnotím dobře, nevím, jestli jsem až takový fanoušek, abych do tohoto pokračování investovala čas a peníze. 

Bez naděje, Colleen Hooverová, YOLI, 2014